Michaela Judasová aka Mysh - homepage  

Volný čas

Jsem ten typ člověka, kterého baví skoro všechno, a proto nemá na nic pořádně čas. Mými prioritami ale jsou příroda, hudba, knížky a v poslední době moderní deskové hry.

Příroda

Mysh v pelechu, Esta v křesle :-) Donedávna jsem do kontaktu s přírodou přicházela především při venčení československého vlčáka Esty Kanýčo. Po rozchodu a opětovném schodu s Altairem jsme se dohodli, že Esta bude častěji pobývat s ním v Praze, abych si konečně zase mohla vychutnat klidné výlety, při kterých nikdo nepáchne rybinou, neloví bažanty, nesnaží se zvalchovat konkurenční jedince téhož pohlaví a nekrade kamarádům svršky. Ano, je to trochu nuda, ale zatím mě to baví.

Mysh s plyšovým koníkem Kromě občasně se vyskytujícího Altaira a Esty v mé domácnosti můžete najít ještě želvu nádhernou Betku.

Ráda chodím na vandry a mám taky nějaké vodácké zkušenosti, o kterých si můžete přečíst třeba ve weblogovém záznamu.

Do přírodní sekce bych také začlenila svoji příslušnost ke komunitě furries. Pokud nevíte, kdo to jsou furríci, podívejte se na server furry.cz nebo si přečtěte heslo ve WikiFuru. Furries mají rádi plyšáky, proto připojuji svoji oblíbenou fotku s plyšovým koníkem.

A aby toho nebylo málo, zajímám se o pohanství.

Hudba

Mysh produkující hudbu

V mládí jsem zhruba pět let hrála v hudební škole na kytaru klasickou hudbu. Taky jsem zpívala ve sboru a uvažuju, že bych se k tomu vrátila, takže hledám pěvecký sbor v Brně, který nebere zpívání smrtelně vážně a nemá profesionální ambice. Na kytaru hraju pořád, ale teď už spíš rekreačně, především když si chci zazpívat něco od své oblíbené Asonance. Poslouchám víceméně cokoli od G. F. Handela po Daniela Landu, zejména si ale potrpím na starší, pokud možno středověkou hudbu, třeba takovou jako hraje skupina Gaudi.

V Praze jsem chodívala břišně tančit do Studia NABOSO a doufám, že se k orientálnímu tanci v Brně zase vrátím, až trochu poleví časová náročnost mého studia.

Zhruba před rokem jsem se stala vášnivým pařanem počítačové hry Rock Band. Hra je velmi zábavná a zatím chytla snad každého, koho jsme k ní pustili. Pomocí speciálních ovladačů ve tvaru zmenšené elektrické kytary, malé soupravy bicích a mikrofonu simulujete sami nebo s maximálně třemi kamarády činnost rockové kapely. Jeden podle tracku zobrazeného počítačem mlátí do bubnů, další dva mačkají tlačítka kytar, já obvykle vyji. Pokud kapela hraje dobře, vydělává peníze (za něž můžete svojí postavě koupit něco opravdu úchylného na sebe), při špatném výkonu vás naopak vypískají a přijdete o fanoušky. Je to opravdu návykové, zatím jsem se propracovala k úrovním Hard na kytaru a Hard/Expert u zpěvu. Na bubny jsem rezignovala, stejně jsou doménou Altaira, který Rock Bandu taky propadnul a uvažuje o koupi jakýchsi opravdových elektronických bicích (ach jo...).

Moji oblíbenci

Určitě znáte ten letadlový dopis, kde máte vyplnit své tři nejoblíbenější knížky, zpěváky, jídla, druhy mezizubních nití a já nevím co dalšího. Protože nemám ráda letadlové dopisy, přikládám přehledný seznam ve formě webové stránky. A protože tři není o nic lepší číslo než dvě nebo deset, nebudu se nijak početně omezovat.

Také byste možná měli vědět, že trpím úchylkou na hrnečky a ráda nosím roztodivné čepice.

Silver Night Robbery - text k metalové písničce